Když se v mladoboleslavské továrně na velocipedy Laurin & Klement začaly v roce 1899 sériově vyrábět motocykly (firma tak patří k prvním na světě), ukázalo se, že domácí trh v Čechách je příliš malý na takovou novinku. Proto se Václav Klement...
Když se v mladoboleslavské továrně na velocipedy Laurin & Klement začaly v roce 1899 sériově vyrábět motocykly (firma tak patří k prvním na světě), ukázalo se, že domácí trh v Čechách je příliš malý na takovou novinku. Proto se Václav Klement vydal v roce 1900 do Anglie, aby tam zkusil štěstí.
Obrátil se na firmu, která v Londýně zavedla a prodávala vozy Benz. Její šéf, pan Hawetson, dal Klementovi šanci. Naučí-li jeho úředníka jezdit na motocyklu do pěti minut, uzavřou obchod. Klement neuměl anglicky slovo, ale za tři minuty se mladík s motocyklem rozjel, pak se obrátil, přidal plyn a před čekajícím Hawetsonem hravě zastavil. To rozhodlo. Klement se vracel do Mladé Boleslavi s objednávkou na neuvěřitelných 150 motocyklů!
Tak začal export továrny, která od roku 1906 vyráběla i automobily. Pro mexické pošty dodala své motorové tricykly, do Ruska po úspěchu na soutěži Petrohrad - Moskva vyvážela až třetinu své produkce, v Černé Hoře vyhrála konkurz na speciální poštovní vozy do hor a prudkých serpentin. V továrně postavili karoserie s motorem pod budkou řidiče - originálně tak zkrátili délku. Své vozy vyvezli do Egypta, do Japonska, ba dokonce na Nový Zéland, o evropských zemích nemluvě. Obchodní zastoupení zřídila automobilka ve Vídni, Budapešti, Moskvě, Petrohradě, Innsbrucku, Linci, Terstu, Amsterodamu, Londýně, Rio de Janeiru, Varšavě a v dalších městech. Mladoboleslavské vozy sloužily v Císařském arsenálu v Japonsku, v Londýně rozvážely Daily Mail, v Káhiře vozily Comanose Pašu, v Moskvě cestující veřejné dopravy.
Na export se automobilka orientovala i ve 20. a 30. letech. Škody Popular se vyvážely do Jihoafrické republiky i do Urugaye, pochopitelně i do řady evropských zemí. V roce 1937 se exportovala polovina produkce. Někdy i za nevídaných podmínek: vozy vyvezené do Polska zaplatila tamní společnost střívky na výrobu uzenin. Automobilka je vyvezla do Belgie, kde je směnila za krajky - tak se dopracovala svých peněz. Pohodlnější to měl prodejce v jihoafrickém Johannesburgu. Když tam po cestě napříč Afrikou dojeli manželé Škulinovi, stačilo několik článků v místních novinách k tomu, aby tamní sklad vozů Škoda Popular byl během několika dnů zcela vyprodán.
Ačkoli poválečná ekonomická situace exportu mnoho nepřála, byl o československé vozy zájem. V roce 1947 se vyrobilo 5000 nových typů Tudor, z nichž většina putovala do Holandska, Belgie i Francie. Pětitisící vůz se expedoval do Indie, v hlavním městě Egypta jezdili lékaři k porodům ve Škodě 1101. Čtyřdveřové typy 1102 se vyvážely do Austrálie.
V roce 1958 se objevila sportovní Škoda Felicia typ 450. Byl to mimořádně zdařilý sportovní vůz 2+2, který měl jak plátěnou střechu, tak i alternativní střechu hard-top, kterou bylo možné měnit podle počasí. Vyvážel se od Jižní Ameriky po Nový Zéland a čas potvrdil, jak byl (a je) elegantní. V roce 1959 se začala vyrábět Škoda Octavia se čtyřsedadlovou dvoudveřovou karoserií. Byl to odolný spolehlivý vůz, který si nechal hodně líbit. Potvrdili to motoristé v Chile, kteří mu říkali jeep. Na Novém Zélandu začala v roce 1966 společnost Motor Industries vyrábět vozy Škoda Trekka. Na šasi Octavie, které se tam exportovalo v dílech, stavěli karoserii pick-up s užitečnou hmotností 500 kg. A nejen to - Trekky se od roku 1971 vyvážely v rozmontovaném stavu do Indonésie. Znáte Skopak? To byly vozy, které vznikaly v Pákistánu, rovněž na podvozcích Octavie. A do třetice: Turecko nejprve dováželo Škody 1202 s užitkovou karoserií kombi, po změně celních předpisů pak šasi, na něž se v zemi stavěly nástavby.
Zcela nové typy MB 1000/1100 se objevily v roce 1964. Předurčily koncepci automobilů Škoda na další čtvrtstoletí. Čtyřdveřová karoserie a motor vzadu s pohonem zadních kol byl tehdejší trend. Polovina produkce se exportovala do celé Evropy. Že o mladoboleslavské vozy měli zájem v bývalých socialistických zemích nepřekvapovalo. Jejich kvalitu ovšem potvrdili i motoristé od Itálie po Norsko, od Velké Británie po Řecko. Objevily se i v Austrálii a na Novém Zélandu. Tento trend se prakticky neměnil po celou dobu výroby automobilů s motorem vzadu, tedy až do roku 1990. Pravda, tato koncepce se už přežila, ale když například v Norsku či Finsku napadl sníh, majitelé škodovek vesele projížděli i tam, kde ostatní rezignovaně házeli lopatou. Prodej vozů Škoda 105/120 ve Velké Británii zajišťovalo 220 prodejců - jen v roce 1987 se tam vyvezlo 17 000 Škodovek.
S novým typem Škoda Favorit a zejména s přechodem automobilky pod křídla koncernu VW v roce 1991 se prakticky všechno změnilo. Export vozů z Mladé Boleslavi je podstatně větší než kdykoli před tím. Faktem ovšem zůstává, že ať se Škoda objeví kdekoli, je to spíš návrat než cesta do neznáma.